Série volně navazuje na motivy souboru Napomezí. V době tvorby jsem zažíval nechuť k české kulturní metropoli, Praze. Neustálý shon, nedostatek svébytné přírody, ticha, přes noc žádný krytý kout, do nějž by nedosahovalo pouliční osvětlení. Kam se schovat? Jak uniknout? Člověk za každým rohem, stovky, tisíce lidí v pohybu, prázdné pohledy, bez jiskry či známky účasti na přítomném okamžiku.
Tyto faktory mě vedly k tvorbě během nočních a brzkých ranních hodin, kdy městský shon alespoň z části utichal. Dominuje snaha o vyrovnání se se situací prostřednictvím přírody a tendence mizet. Schované a opuštěné kouty jako by už nebyly městem, spíše světem a krajinou fantazie, kde o nás nikdo neví. Můžeme jen existovat a žít tu konkrétní chvíli, sami pro sebe.
This collection loosely follows the motifs of the "Napomezí" collection. At the time of its creation I was experiencing a dislike for the cultural metropolis, Prague. The constant hustle and bustle, the lack of nature, silence, no escape from the everpresent street lamps' light at night. Where to hide? How to escape? Crowds everywhere, hundreds and thousands of people in motion, empty stares, no sign of spark or participation in the present moment.
These factors led me to work during night and early morning hours, when the hustle and bustle of the city is at least partially still. The desire to come to terms with the situation through nature and the tendency to disappear dominates, the hidden and deserted corners seem to be no longer the city, but rather a world and a fantasy landscape where no one knows about us. Just existing, that particular moment, for ourselves.
