Byl vystavěn a zprovozněn r. 1909 správcem místní farnosti. Ústav vedly řeholní sestry sv. Kříže. Staraly se o stovku nemocných, a to bez rozdílu vyznání i původu, o osoby invalidní, nevidomé, postižené nejrůznějšími tehdy nevyléčitelnými chorobami včetně duševních. Ústav měl v prvním poschodí středního traktu vlastní kapli, nad ní věžičku s hodinami a zvonem, chodby byly vyzdobeny nástropními malbami biblických výjevů a světců a technické vybavení hospice mělo na tehdejší dobu vysokou úroveň. Byl zde vodovod, ústřední topení, samospádem vody poháněný výtah, tedy všechny předpoklady pro péči o těžce nemocné. K vlastní budově patřil hřbitov i zeleninová zahrada se skleníkem a další užitkové pozemky – pole, louky, sady. K tomu také hospodářství s potřebnými chlévy a stájemi. Podle farní kroniky byl hospic zrušen roku 1950. R. 1953 budova hcvíli sloužila jako vojenský lazaret, následně jako oborové ředitelství Vojenských lesů.
