Soubor vznikl během ledna 2021, během tuhé zimy a skoro stejně zatuhlého společenského stavu. Počátek motivů vznikajících již několik let byl podpořen nuceným odcizením se společnosti a dlouhotrvající vnitřní samotou. Při nemožnosti nebo neschopnosti člověka přilnout k lidem se tato jeho potřeba překlání k věcem, místům.
Autoportrét jsem zvolil z nutnosti k sobě, a to vyjádřit sám sebe sebou. Zároveň jsem cíleně neprezentoval tvář a zachoval nádech anonymního těla, hmoty, čímž jsem se pokusil odebrat konkrétnost.
Autoportrét jsem zvolil z nutnosti k sobě, a to vyjádřit sám sebe sebou. Zároveň jsem cíleně neprezentoval tvář a zachoval nádech anonymního těla, hmoty, čímž jsem se pokusil odebrat konkrétnost.
Samotný proces focení se stal pro mne zásadním, jakýmsi ukotvením se ve světě.
Během fotografování jsem zažíval pocity klidu, absolutní bezmyšlenkovitosti, spontánnosti. Vžil jsem se do prostředí a nevnímal okolní chlad, vítr, pouze plynutí na stejné vlně s pomyslnou bytostí stavby.
Během fotografování jsem zažíval pocity klidu, absolutní bezmyšlenkovitosti, spontánnosti. Vžil jsem se do prostředí a nevnímal okolní chlad, vítr, pouze plynutí na stejné vlně s pomyslnou bytostí stavby.
